Mrazivé Jizerské hory
O víkendu jsem si naplánoval další z mnoha výletů po Jizerských horách. V sobotu to byly vodopády Velkého Štolpichu a v neděli Velká Jizerská louka. Mrzlo až praštilo a všude kolem hromady sněhu. V horách jsem potkal pár dobrodruhů, kteří spali v těchto arktických dnech jen ve spacáku. No co jiného jim přát, než nohy v teple 🙂
Výlet na vodopády Štolpichu
Byl jsem se podívat na vodopády Velkého Štolpichu. Teď v zimě tvoří tekoucí voda monumentální ledopády, které hojně navštěvují horolezci. Bohužel všechna voda se přetvořila na sníh a tak je zatím skála holá. Abych to uvedl na pravou míru, tak ledopády o kterých mluvím nejsou úplně přesný bod Štolpichu. Je to pár desítek metrů od nejznámější vodní kaskády, která musí být na jaře hodně divoká. Více jak metr vysoký sníh, ale zasypal celé koryto Sloupského potoka. Nakonec jsme celou výpravu pojali jako procházku po horách. Sice jsem pořídil pár fotek, ale žádný bestseller se nekoná. Příjemné bylo posezení na jednom skalnatém útvaru nad Štolpichem, kde jsme si s manželkou dali teplý čaj, který opravdu bodl, protože z polské strany byl v Jizerkách tuhý mráz
Velká Jizerská Louka
Meteorologové hlásali, že možná ze soboty na neděli padne teplotní rekord, který je nyní něco kolem -42 ⁰C. Chtěl jsem jít zase někam brzy ráno fotit a tak proč nebýt u toho, když se to stane. Cíl byl jasný – Velká Jizerská louka. Ale teploměr v autě při příjezdu na Mořinu ukazoval slabých -20 ⁰C a bylo jasné že rekord nepadne. Cesta na běžkách byla vcelku příjemná, ale před výjezdem z lesa foukal od Jizerské louky arktický vánek. Všechno tekuté na mém obličeji ihned zmrzlo.
Nafotit skryté zajímavosti Jizerské louky není na jeden výlet a tak jsem si řekl, že začnu od konce. Snažil jsem se přejít celou planinu a dostat se k velkému rašeliništi, kam jsem nakonec dorazil. Už několik dní nepadal žádný sníh a tak stromy vlivem slunečních paprsků shodily sněhovou krustu. Fotky dle mého gusta nejsou tak zajímavé. Vyfotil jsem pár typických zkroucených bříz a jedno zasněžené koryto. Na zpáteční cestě jsem vyfotil z lávky Jizeru, ale sluníčko bylo už hodně vysoko.
Technika
Poprvé musím přiznat, že mráz vadil technice co sebou nosím. Za těch pár hodin jsem při focení vybil tři baterie, které nosím na těle. Stativová hlava zamrzla, že s ní nešlo pohnout. Zrcátko se někdy neodklopilo a jakmile jsem si nechtíc dýchnul na čočku, už nerozmrzla. Nakonec bylo naměřeno jen -35 ⁰C v osadě Jizerka. Odhaduji, že -30 ⁰C je přibližná hranice, kdy technika vypovídá službu. Trochu jsem se bál o plastové, namáhané části stativu, ale vše vydrželo.
Napsat komentář