Tomáš ml.
Před Vánocemi přišla kamarádka z bláznivým nápadem nafotit jejího malého syna Tomáše, kterému byly teprve 4 týdny. Sice jsem už pár dětí fotil, ale takhle malé nikdy. Přiznám se, že jsem se trochu bál co bude. Jak se mám připravit, jak dlouho vydrží malý Tomáš a co vlastně s tak malým dítětem dělat. Jako ne-otec jsem měl skvělé představy o scénách. Jenže z toho mě brzy vyvedli kamarádky maminky. Že prý budu rád, když malé dětsko nebude jen brečet. Bude ležet a možná blinkat a čůrat.
Je to spíše reportážní fotografie za asistence hbité manželky osvětlovačky a všudypřítomné maminky Jany, kterým tímto děkuji za jejich výkony.
Příprava
Tak to bylo asi nejtěžší. Studiová fotografie = plno krámů sebou. Kromě fotografické techniky jsme vezli nádoby, oblečení, dečky a jiné doplňky. Nevěděli jsme totiž, co bude mít maminka připraveného a neradi bychom přišli s prázdnýma rukama a kolem krku foťák ala „Ahoj já jsem teda hlavně profesionální fotograf a tady mě máte“ 🙂 .
Realizace
Ve dveřích nám maminka Jana sdělila, že malý Tomáš má zlomenou klíční kost, ale že je to v pohodě. Naštěstí byl Tomášek velmi disciplinované miminko a jeho zranění nemělo vliv. Nejprve jsme vyzkoušeli fotit se záblesky, ale hned po druhém bliknutí se spustil řev. Bylo jasné, že musíme použít jen modelovací světla, které ale stejně nabízejí měkčí světlo. Malému Tomáškovi se zdroj teplého světla líbil a tak ho neustále sledoval.
Pro focení jsem využil pevný objektiv 30mm často na hodně otevřenou clonu kolem f2.0. Delší objektiv by se do bytu nevešel a širší ohnisko by dělalo deformace obrazu a to se na tento druh focení nehodí. Osvětlení zajišťoval 1 – 2 softboxy.
Napsat komentář