Potůčky v Jizerkách
Jizerské hory mají svůj půvab nejen na vrcholcích hor, ale také v úpatí, kde stékají malé potůčky, které však můžou někdy udělat pěknou neplechu, jak jistě všichni víme z nedávných povodní. Doufám, že si to příští generace zapamatují a budou respektovat přírodní živly.
Hned při sjezdu od chaty Smědava do údolí Frýdlantského výběžku můžeme vidět, jak se z malého potůčku stala během pár hodin burácející řeka. Bohužel se po povodních Bílá Smědá nedá fotit na mnoha místech, protože se v korytu válejí obrovské obnažené balvany s polámanými větvemi a pořád jde vidět, jakou zkázu přívalové deště napáchaly.
Můžeme být vděční, že Černý potok a Černý Štolpich si svoji krásu zachovali. Proto jim věnuji téměř každé jaro i podzim, abych zkusil nalézt ještě nějaké zákoutí, které by mě nadchlo. Letos se mi to povedlo a do příštího focení už mám vyhlídnutá další místa.
Při focení potůčku prý není dobré přímé slunko, ale vodopád na Černém potoce v protisvětle vypadal úchvatně. Zelená barva je potlačená a vystupují teplé barvy kamenů a vody zbarvené usazeninami rašelinišť.
Další fotografie s pánem v zatáčce není tak úplně čistá náhoda. Sice jsem čekal, až někdo dorazí, ale pořád nikdo nepřicházel a nakonec jsem to vzdal a vydal se na vodopády. Při cestě zpět jsem zmerčil pána se psem a požádal jsem o pózování, že by byl skvělý doplněk kompozičně přesné fotografie.
No a když jsem lezl na náhorní plošinu Jizerek, tak jsem se zastavil v krásných mokřadech, o kterých prohlašuji, že jsou zajímavější než Čihadla. Možná je to tím, že Čihadla dobře znám, ale kouzlo těchto tajemných mokřad se nedá popřít a až bude mrznout, budou ještě fotogeničtější.
Velký Štolpich jsem ještě pořádně nevyfotil. Vím, že musím mít štěstí. Chce to hodně, ale opravdu hodně vody.
Pěkný fotky Honzo. Smědá je prímová svojí šířkou toku. Myslím, že na podzim to tam bude hodně dobrý, ostatně už jsem viděl podzimní Smědou od L.Cakla. Připadá mi, že jsi změnil trošku workflow, fotky mi teď připadají technicky brilantnější. Zdraví Aleš 😉