Pod Jizerou

Druhá nejvyšší hora Jizerských hor, která mě vždycky provokovala. Říkal jsem si, jaký je asi výhled z vrchu?
Už několikrát jsem se v zimě dostal na úpatí hory s fotografickým vybavením a odhodláním vyškrábat se nahoru. Bohužel ne vždy bylo krásné počasí a správný čas.

Protože se do Jizerských hor dostávám z jihu, je cesta delší a náročnější než celé hory objet a v klidu si zaparkovat u Smědavy.
Rozhodl jsem se pro výstup zprudka a přímo. Možná jsem vybral těžší variantu, ale aspoň mě nevidělo tolik lidí, jak skáču do Jizerského pralesa. Nedostal jsem se úplně nahoru, kvůli hlubokému sněhu a celkové únavě.
Výhled byl v mírném oparu a mraky lítaly rychle a nízko. Ale i tak se dal vychytat čas na pořízení zimních scenérií. Nahoře bylo nádherně, vše jako na dlani. Nikde žádná lidská stopa.

 

Focení zimních krajin

Při samotném focení si musíte dát pozor na automatiku kvůli velké míře bílé v obraze. Výsledné fotky jsou pak šedé, což by zas tak nevadilo, protože v rawu se dá spousta věcí zachránit, ale jakmile začnete více upravovat fotografie, narazíte na hranice dynamického kontrastu fotografie. Foťte krajinu tak, aby exponovaný snímek byl těsně pod hranicí přepalu. Vždycky se dá fotka ztmavit, ale přepálené nebe už nezachráníte.
Narazil jsem na problém s polarizačním filtrem. Bylo krásné modré nebe s mraky. Proč teda nevyužít polarizační filtr? Záleží asi na fotografovi (já ho použil), ale polarizační filtr pohlcuje odlesky a tak nejde vidět krásný třpyt čerstvého sněhu a tím se ztratí kontrast sněhové pokrývky.

Poznámka

Na Jizeře došlo během pár minut k prudkému ochlazení. V tom mi ukápla nudle přímo na objektiv a ve chvilce zmrzla v čirou kapku, která nešla dolů.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Doplňte hodnotu *